Hmm, tak to je jak od maminky. Už jste někdy dostali takovou pochvalu? Čím to je, že se ty naše maminky a babičky v kuchyni tak vyznaly? Jak to, že jejich kuřecí polévku prostě neumíme napodobit, i když tam dáváme všechno, co je v jejich receptu? Náš koláč je suchý, salát hořký, maso vysušené…
Ony totiž ty hospodyňky v dobách minulých znaly pár tajemství. Nebyl internet či mobily, kde by mohly utrácet čas, tak hledaly způsoby, jak si usnadnit práci a dosáhnout co nejlepšího výsledku. A mnohdy nešlo o žádnou pokročilou kuchařskou techniku. A vlastně ani o nějaké tajemství předávané jen mezi mistry kuchaři. Pár takových triků a tipů si dnes ukážeme.
Vajíčka
Nevařte vajíčka hned po vyndání z lednice. Pokud jsou studená, snadněji při vaření popraskají a bílek vyhřezne do vody. Vyndejte je asi půl hodinky před vařením. Získají pokojovou teplotu a teplotní šok nebude tak velký.
Pokud není tolik času, namočte je alespoň na pár minut do studené vody.
A další trik vám také může pomoci, aby vejce nepopraskala – přidejte do vody lžičku octa, citronové šťávy, či sody. Nejen že vejce nepopraskají, ale budou se snadněji loupat.
A když už jsme u toho loupání vajec – jakmile je dovaříte, slijte horkou vodu, zaklepejte s nimi ještě v hrnci, aby popraskaly skořápky, a zalijte je studenou vodou. Po chvilce je zkuste oloupat. Ideálně pod tekoucí studenou vodou. Půjde to skoro samo.
Steaky a řízky
Kdo naklepává steaky, jako by to byly řízky, zasloužil by přes prsty. Správný steak by se naklepávat prostě neměl. A jsou kuchaři, kteří neuznávají ani naklepávání řízků. Ovšem jak potom zajistit, aby byl křehoučký a šťavnatý?
Ponořte jej na půl hodiny do marinády z octa a oleje v poměru 3:1. Maso marinádu nasákne a krásně zkřehne. Bývaly doby, kdy v prvotřídních podnicích připravovali maso takto, místo aby do něj třískali palicí.
Jo a další rada: sůl dávejte až po tepelné úpravě. Čili pokud jste zvyklí používat koupené marinády, tak to je důvod, proč může být maso tvrdé. Většinou v nich totiž sůl najdete.
A poslední věc: vyčleňte si 10 minut, které dáte steakům na odpočinek. Ať už grilujete nebo smažíte, jakmile steak sundáte z grilu či pánve, odložte ho na chvíli na prkýnko a odolejte nutkání do něj říznout. Jinak bude tvrdý, všechna šťáva z něj vyteče a maso bude suché.
Horký, horká, horké
Jedna zásada by tu měla být zmíněna. Pokud nebudete znát nic než právě ji, posunete se velký o kus dál. Zásada je jednoduchá – nic nedávejte na studenou pánev či gril. Zejména maso či zeleninu.
Když totiž ingredience položíte na studenou či jen krátce zahřátou pánev, zahájíte místo smažení pomalé vaření a dušení. Zelenina i maso pustí vlastní šťávu, v ní se podusí a při vaření se tato nakonec odpaří. Výsledek? Mdlá dušená zelenina, tvrdé suché maso.
Jakmile je ale pánev dostatečně rozpálená, pak se ingredience začnou smažit či grilovat ihned. Povrch se zatáhne a nepustí šťávu ven, příprava může být mnohem kratší a výsledek je o mnoho lepší.
K tomuto bodu patří i zásada, že na studenou pánev nelijeme ani olej, nebo nedáváme sádlo či jiný tuk. Pánev prostě rozpalte na požadovanou teplotu. Pak teprve, pokud chcete smažit, přidejte tuk. Opět počkejte, až se rozpálí i tuk a následně teprve přidejte suroviny, které chcete smažit.
Je to sice pár minut navíc, ale odměna je veliká.
Nevysušené koláče
Pokud má ovocná náplň v koláči zajistit šťavnatost a koláč se nemá vysušit, existuje překvapivě jednoduchý a funkční trik – pokryjte jej mřížkou z těsta. Jak to funguje? Vlastně jako poklička. Mřížka prostě udrží jinak unikající páru uvnitř. Ne všechnu samozřejmě, to bychom měli místo koláče kaši. Ale dost na to, aby koláč byl na povrchu křupavý a uvnitř vláčný.
Pokud chcete, aby byl povrch koláče upečený do zlatova, potřete kůrku před pečením oslazeným mlékem, a pak během pečení ještě jednou.
Zelenina
Takové zeleninové ratatouille je skvělý a zdravý pokrm. Když se dobře okoření, bude chutnat i dětem. Jak ale zařídit, aby grilovaná zelenina nezhořkla?
Rada zní – blanšírujte. Blanšírování je buď prolití či krátké ponoření do vařící vody a následné zchlazení ve studené vodě.
Po spaření a následném zchlazení ztratí zelenina svou hořkost. Nechte ji řádně okapat, a pak již upravujte, jak potřebujete.
Boj se škůdci
Snažili jste se někdy zbavit se octomilek, mravenců či jiného obtížného hmyzu? Zapomeňte na chemické postřiky. Naše babičky Raid neměly, ale poradit si uměly. Udělejte to jako ony. Svažte si pár snítek šalvěje a rozmístěte je na kritická místa, jako je spíž, skříň s potravinami, či kuchyňská linka.
Esenciální oleje v šalvěji hmyz odpuzují, takže budete mít klid.
Mravenci také nesnášejí sůl, takže jim zkuste jejich cestičky solí zasypat.
Kdo má citron, ten má fištrón
Citron je opravdu velkým pomocníkem v kuchyni. Už jsme ho zmínili u vaření vajíček. Pomáhá ale i při úklidu. Přírodní a biologicky odbouratelný čistící prostředek získáte smícháním soli, jedlé sody a citronové šťávy.
Lze s ním čistit téměř cokoliv od dřevěného prkénka přes pracovní plochu kuchyňské linky až po připáleniny v troubě.
Zkuste s touto směsí například vytřít vnitřek lednice. Nejen že se zbavíte škodlivých bakterií, ale zároveň lednici krásně provoníte.
Kůru z citronů také nevyhazujte. Usušte ji a dejte na misku. Máte krásně vonící přírodní pot-pourri.
Luštěniny jsou zdravé, ale
No je to tak – nadýmají. Kdo má rád fazole či čočku, musí si plánovat, kdy si je dá, aby na druhý den nebyl ve společnosti znemožněn, kdyby si nepohlídal střevní pochody.
Pomáhá luštěniny namočit přes noc. Ráno vodu vylít, ještě znovu propláchnout, a pak teprve vařit. To je známá věc. Ale zkuste navíc do luštěnin přidat nastrouhanou či nakrájenou mrkev. Tím zmírníte nežádoucí účinky luštěnin a střeva zůstanou klidnější.
Dejte si také pozor, abyste čočku či fazole pořádně uvařili. Nedostatečně uvařené luštěniny způsobují mnohem větší potíže.
Zkusili jste už červenou čočku? Ta potřebuje na uvaření jen pár minut a ani se nemusí předem namáčet. Ideální do salátů.
Smrdí, smrdí, to to smrdí
Co? Zelí či kapusta. Spousta lidí považuje vepřo knedlo zelo za naše národní jídlo. A opravdu zelí patří i historicky k základním potravinám v našich končinách. Ale jak se tak zelí vaří, vydává pro někoho nepříjemný zápach. Někteří ještě hůř zvládají „vůni“ kapusty. Co s tím?
Naše babičky to měly ošetřené jednoduše – do plátěného pytlíku či hadříku daly kousek suchého tvrdého chleba a přidaly do hrnce. Pokud zápach nezmizí úplně, určitě se alespoň podstatně zmírní.
Za čerstvé pečivo
Asi to znáte – vy koupíte 10 rohlíků, ale manžela to napadne taky. Co s dvaceti rohlíky? Už druhý den začnou tuhnout a na třetí den se už jíst nedají.
Naučte se 2 věci: pečivo neuzavírejte do igelitových sáčků. Přirozeně se z nich totiž odpařuje voda, sráží se na stěnách sáčku a opět zvlhčuje pečivo. Při tom se spustí proces růstu plísní. Raději je dávejte do chlebníku. Ideál je balit pečivo do plátěné utěrky, aby mohlo dýchat.
Druhou věcí je zvlhčit prostředí tak, aby pečivo ztrácelo vlhkost méně rychle. Dobře funguje například vložit oloupané jablko dovnitř chlebníku. Nemělo by se ale přímo dotýkat uloženého pečiva.
Uvidíte, že i třetí den si na rohlících ještě pochutnáte.
Kvalita se vyplácí
Jeden obecný trik navíc. Investujte do kvalitních surovin. Slova jako BIO potraviny, udržitelné hospodářství, či přirozená strava se v poslední době dost skloňují a lidé už k nim začínají být nevšímaví.
Je jasné, že levnější potraviny se nakupují snáz. Člověk má pocit, že tolik neutrácí. Ale pravda může být opačná. Kvalitních potravin totiž spotřebujete méně. Obsahují více živin a tělo si dříve řekne, že je syté. Také se s nimi lépe pracuje a samozřejmě se jejich konzumace odrazí na lepším zdravotním stavu.
To ale neznamená, že všechno musí být drahé. Třeba doma vyškvařené sádlo je jeden z nejlepších tuků na smažení. Vajíčka od souseda, který chová slepice, taky nebudou o tolik dražší. Ryby z místních sádek nikdy nemusely být zmražené, takže kvalita je úplně jinde a za srovnatelnou cenu. Najděte si nějakou místní farmu a vraťte se ke kořenům.